• O projektu
• Telč
• Bohosudov
• Metodika
• EVT
• Kontakt
• En
• De

Metodika

Metodika pro zpřístupnění jezuitských literae annuae formou digitální edice vznikla v rámci projektu Telč a jezuité, řád a jeho mecenáši realizovaného v letech 2016-2020 a financovaného z programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI II) Ministerstva kultury ČR (kód projektu DG16P02M043). Podrobně je popsána v certifikované metodice "Metodika evidence dokladů hmotné kultury v narativních pramenech se zaměřením na zpřístupnění kulturně historických informací v cizojazyčných pramenech " uplatněné jako jeden z výstupů projektu.

Obsah Metodiky

• Metodologická východiska

Digitální edice umožňuje na jednom místě zpřístupnit digitalizáty originálního rukopisu spolu s vědeckou textově kritickou a komentovanou edicí textu a potřebnými popisnými metadaty. Digitální edice LA je zpracována v mezinárodním standardu XML TEI P5, který na jedné straně postihuje přesnou strukturální, formální i obsahovou stránku pramene včetně evidence a správy verzí jednotlivých rukopisů a zároveň může edici efektivně doplnit o nadstavbové, interpretační informace ze specializované databáze, případně dalších zdrojů aniž by bylo nutné zasahovat do původního textu. Proces přípravy edice a vyplňování databáze je přitom obousměrně propojen. Při přípravě edice se vytváří nebo doplňují záznamy v databázi, a naopak informace později doplněné do databáze z jiných zdrojů se zpětně promítnou do poznámkového aparátu.



• Zpracování textu

Při práci s texty postupujeme metodami obvyklými pro tvorbu edic bez ohledu na formu jejího zpřístupnění. Na začátku tedy stojí zhodnocení kvality a dostupnosti jednotlivých rukopisů a je zvolen hlavní rukopis. Poté provede kvalifikovaný opisovač přepis textu a podle dochovanosti rukopisů se provádí kolace minimálně s dalším jedním nebo více rukopisy. Pro vlastní ediční práci definujeme dvě formy zpracování:

1. Úplná textově kritická edice
1. zpřístupňuje text na základě kolace všech rukopisů
2. vytváří plný textově kritický aparát reflektující různé typy odlišností rukopisů
3. zachycuje jevy, které mohou přispět k pochopení vzniku textu včetně autorských škrtů
2. Komentované edice se zjednodušeným textově kritickým aparátem
1. zpřístupňuje text na základě kolace s minimálně jedním z vedlejších rukopisů
2. textově kritický aparát nereflektující typy zachycených variant
3. nereflektuje ortografické varianty vyjma vlastních jmen a toponym
4. nezachycuje autorské škrty
5. vytváří komentáře pro snazší pochopení textu a rejstříky pro prohledání

První formu edice považujeme pro literae annuae za přínosnou jen tehdy, pokud rukopisy vykazují podstatnějších rozdílů, nebo tam, kde se dochoval koncept zpráv s opravami provedenými pisatelem nebo častěji korektorem, snad rektorem koleje. Převažující formou edice LA proto bude komentovaná edice se zjednodušeným textově kritickým aparátem, která je obohacena o interpretační prvky a propojení se specializovanou databází, které usnadní další badatelskou práci. Pravidla pro transkripci a ediční úpravy textů literae annuae vycházejí z dosavadních statí věnujících se edicím raněnovověkých textů a zároveň reflektují specifika jezuitských písemností i potřeby uživatelů edice.

• Poznámkový aparát a tvorba komentářů

Kromě standartního textově kritického aparátu, vytváříme pro digitální edici LA také poměrně rozsáhlý systém obsahových komentářů, které ve formátu TEI zároveň slouží jako základ rejstříků a dalších vyhledávacích služeb. Každý komentář je propojen s příslušným záznamem v databázi, z něhož je automaticky generováno odpovídající rejstříkové heslo. Vizualizační software pak umožňuje badateli přímý přístup nejen k textově kritickým poznámkám, ale i k nadstavbovým rejstříkovým informacím přímo z edice. Při interpretaci textů zaměřujeme pozornost zejména na:

1. Osoby

a to jak osoby v textech přímo jmenované, tak osoby identifikované na základě zmíněných funkcí či rolí vztažených k času a místu popisovaném v prameni. Například tam kde zprávy jmenují představitele církve nebo jezuitského řádu vztahujeme obecná označení „decanus Telczensis“, „decanus Slavonicensis“, „praepositus Neoreschensis" ke konkrétním lidem, kteří funkce v daném roce vykonávali. Podobně když text zmiňuje aktivity zakladatelky nebo vrchnosti dohledáváme k obecným termínům „fudatrix nostra“ nebo „illustrissimus hujatus dominus“ jména příslušníků vládnoucího rodu.

2. Korporace

zahrnující instituce, korporace a specifické organizace (např. studijní nadace), které jsou v textech přímo jmenovány, označeny zástupnými pojmy nebo se jich text dotýká. Například pro hudební seminář založený Františkou Slavatou nacházíme v prameni označení „seminarium musorgorum“, „convictus musorgorum“, „convictus Angelicus“ ale také prosté „seminarium nostrum“ či „convicus nostrus“.

3. Místa (Geografické termíny)

včetně identifikace lokality až na úroveň GPS souřadnic, které umožňuje jejich zobrazení na mapě.

4. Události

jde například o náboženské slavnosti (slavnostní mše, procesí), divadelní představení, ale také stavební činnost (stavba sýpky, založení rybníka), opravy nemovitostí (rekonstrukce střech, výmalby objektů, výsadbu lesů a sadů), nákupy a prodeje statků, uzavírání smluv, řešení sporů, pořizování a opravy movitých předmětů (knihy, nábytek, liturgické předměty a oblečení, umělecké předměty). V případě, že se jedná o akci související s movitými či nemovitými předměty odkazujeme i na příslušný předmět či stavbu.

5. Stavby

za stavby považujeme všechny nemovité památky včetně drobné sakrální architektury, hospodářských staveb a jejich součástí, které vznikaly postupně i v rámci většího stavebního komplexu. Zachycujeme je jako místa děje akcí, sídla korporací, objekty stavební činnosti či oběti katastrof. Do kategorie „stavby“ zařazujeme i prvky kulturní krajiny a různé typy obdělávané půdy (zahrady, pole, sady). Vzhledem k tomu, že řada staveb je zmiňována jako „místo děje“, chápeme je také jako specifický typ lokality.

6. Předměty

jako „předmět“ označujeme všechny movité věci od liturgických předmětů, přes oblečení, nábytek až po kostelní mobiliář. Zařazujme mezi ně také knihy, ač jejich evidence podléhá samostatným pravidlům. Většinu zmiňovaných knih totiž nelze identifikovat s konkrétním dochovaným exemplářem, a proto postupujeme podobně jako u jiných předmětů a v případě identifikovaných knih pracujeme se standardním katalogizačním záznamem.

7. Pojmy

podchycujeme všechny termíny vyskytující se v textech s cílem vytvořit jejich rejstřík pro vyhledávání jak pomocí pojmů v jazyce originálu textu, tak podle jejich českých ekvivalentů. Obvykle se jedná o označení funkcí, předmětů, činností, církevních svátků a dalších skutečností, jež se v textech vyskytují v řadě synonymických označení, která sdružujeme do nejběžnějšího pojmu (např. pod termín „concionator“ jsou zahnuta synonyma „encomiastes“, „pangeyrista“, „sacer orator“ apod.), a ten doplňujeme vysvětlením jeho významu.

• Kódování TEI

Formát XML TEI je v akademické komunitě obecně přijímaným standardem především pro zpracování elektronických textů a digitálních dokumentů z oblasti humanitních věd. Jeho základem je univerzální značkovací jazyk XML (eXtensible Markup Language) . Formát TEI je vytvářen a spravován odborníky sdruženými v asociaci Text Encoding Initiative . Struktura formátu TEI (poslední verze P5) definovaná v TEI Guidelines se zaměřuje na popis obsahové struktury dokumentu a jeho metadat. Obsahuje komplexní sadu elementů (značek) a příslušných atributů (vlastností) pro kódování širokého spektra textů rozmanité povahy, stáří i formálního uspořádání (próza, poezie, drama, slovníky, rukopisy, staré tisky …). Výsledný XML dokument může být za pomoci kaskádových stylů (Cascading Style Sheets) a transformací (např. pomocí XSLT ) přizpůsoben různým výstupním formátům (web, tištěné medium, pdf, epub).

V kódování elektronické edice literae annuae využíváme kromě obecných značek pro popis metadat (<teiHeader>) a formální struktury textu (odstavce, poznámky, bibliografické citace, reference ) a zejména části TEI definic určených pro práci s rukopisnými texty a reprezentaci primárních pramenů. Pro propojení transkripce s faksimilí používáme metodu paralelního přepisu (Parallel Transcription). Odkazovací systém kritického aparátu je vytvářen paralelní segmentační metodou (Parallel Segmentation Method) s preferencí pozitivního aparátu, tj. pro všechny položky kritického aparátu <app> uvádíme elementy <lem> i <rdg>. Pro povahu projektu a práci s komentáři jsou důležité elementy označující obsahové prvky dokumentu tzv. Named Entities. Vedle základních elementů <name>, <date>, <place> používáme v projektu také značky pro označení korporací <orgName>, událostí <event>, předmětů <objectName> a pojmů <term>. Příslušné rejstříkové seznamy jsou vytvářeny pomocí elementů <list> např. <listPerson>, <listOrg>.

Pro každý rok existence LA se vytváří jeden samostatný XML soubor, který obsahuje i kódování variantních rukopisů s užitím elementu <listWit> a odkazovacího atributu @wit. Příklady kódování pro pilotní roky edice LA 1702 (úplná textově kritická edice) a 1729 (kometovaná edice se zjednodušeným textově kritickým aparátem) a podrobný přehled typů textových variant, sémantických komentářů a rejstříkových hesel a jejich reprezentace elementy TEI jsou k dispozici ke stažení jako přílohy č. 3, 6, 8, 9, 10 certifikované metodiky.

• Šablona E-edice

Protože přímé kódování textů v XML editoru se jeví pro většinu spolupracovníků jako obtížné, využíváme pro editorskou práci nástroj E-edice, vyvinutý pracovníky Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český a popsaný v "Metodice pro přípravu a zpracování elektronických edic starších českých textů". E-edice je naistalována jako šablona (eEdice.dotx) a doplněk textového editoru MS Word a slouží k označování relevantních částí pramenného textu a vytváření textově kritických a obsahových komentářů. V šabloně definované odstavcové a znakové styly jsou v dalších krocích automaticky převáděny na odpovídající elementy formátu TEI P5. Šablona obsahuje také úvodní tabulku pro zápis metadat. Pro naše potřeby byla původní verze šablony přizpůsobena práci s variantními rukopisy a doprogramováno propojení s databází, tak aby bylo možné zároveň se zpracovávání textu edice propojovat a aktualizovat záznamy v databázi.

Po dokončení jsou wordovské dokumenty ve spolupráci z kolegy z ÚJČ řadou XSLT transformací převedeny do XML souborů, které prochází ještě finální revizí v editoru Oxygen. Přehled použitých stylů a jejich převod do TEI a příklady editorské práce v šabloně E-edice pro pilotní roky 1702 (úplná textově kritická edice) a 1729 (kometovaná edice se zjednodušeným textově kritickým aparátem) jsou k dispozici ke stažení jako přílohy č. 1, 2, 5 certifikované metodiky.

• Databáze BBDR

Jako databázi pro ukládání dat využívaných E-edicí, resp. excerpovaných z editovaných textů využíváme Bio-bibliografickou databázi řeholníků v českých zemích v raném novověku (BBDR). Databáze vznikla v roce 2010 a byla koncipována jako prostor ke shromažďování informací o životě řeholních společenství. Jejím základem je modifikovaný knihovní systém Clavius respektující mezinárodní knihovnické standardy MARC21 a UNIMARC. Nejprve byly akcentovány biografické informace a jejich pramenné zdroje. Posléze se databáze se rozvinula do dvou hlavních modulů: databáze hlavních autorit (= databáze řeholníků 17. a 18. století z českých zemí, tj. biografická) a katalog rukopisů (= databáze narativních historiografických pramenů řeholní provenience 17. a 18. století, tj. bibliografická). Dalšími bibliografickými moduly jsou katalog starých tisků a katalog knih, které však mají pouze podpůrnou funkci.

Kromě všech výše zmíněných modulů využívá digitální edice také moduly geografických autorit a korporací. Nově byl přizpůsoben modul věcných autorit, tak, aby bylo možné v databázi evidovat jednak pojmy a funkce související s životem jezuitské komunity (včetně např. evidence církevních svátků) a jednak informace stavbách a dalším movitém i nemovitém majetku zmiňovaném ve výročních zprávách. Všechny záznamy v databázi jsou opatřeny propracovaným systémem aliasů, tak aby bylo usnadněno vyhledávání nejen podle synonymických označení v latině, ale i podle jejich českých překladů a nejrůznějších variant místních a osobních jmen. Například:

1. Telč - Telcz - Teltsch
2. Ignatius de Loyola - divus Patriarcha Noster Ignatius - Sanctus Patriarcha Noster - Ínigo López de Loyola - Ignác z Loyoly
3. Daemon - Diabolus - Ďábel - Malignus spiritus - Spiritus malignus
4. seminarium musorgorum - seminář svatých andělů - hudební seminář - convictus musorgorum - convictus Angelicus
• Příprava digitalizátů

V případech, kde to umožňuje platná legislativa, jsou součástí elektronické edice litearae annuae jsou také elektronické kopie jednotlivých dochovaných rukopisů. Použitý vizualizační systém EVT umožňuje propojení textu s digitálním obrazem originálu buď na úrovni stránek (pomocí elementu <pb>) nebo řádků (<lb>). Digitalizáty získané nebo pořízené v paměťových institucích je však pro účely webové publikace nutné formálně upravit a sjednotit. Pro tyto účely využíváme opensourcový program Scan Tailor, který slouží k dávkovému zpracování obrazových dat. Program umožňuje provádět následující operace:

1. úprava orientace stran (otočením o 90, popř. 180 stupňů)
2. rozdělení folií na jednotlivé strany (dvoustrana se rozdělí na samostatné strany)
3. detekce a oříznutí prázdných okrajů kolem textu
4. vyrovnání řádků pomocí jemného pootočení obrázku
5. nastavení výstupních parametrů obrázků (formát, velikost, rozlišení DPI)

Výhodou zvoleného programu je, že úpravy obrazu umí sám detekovat a aplikovat na všechny soubory ve složce. Pokud některý soubor obsahuje nestandardní prvky, je možné jednotlivé kroky upravit manuálně.

• Publikace a vizualizace

Pro publikaci edice literae annuae používáme open source vizualizační nástroj Edition Visualization Technology (EVT) vyvíjený na Universitě v Pise týmem vedeným profesorem Robertem Rossellim Del Turco. EVT je jednoduchá a dobře modifikovatelná aplikace pro webové zpřístupnění digitálních edic vytvořených podle standartu XML TEI, která uživatelům nabízí komfortní badatelské prostředí umožňující nejen pohodlné obsahové a rejstříkové vyhledávání, ale i nástroje pro kolaci jednotlivých rukopisů a práci s textově kritickým aparátem. Práce s EVT a jeho funkce jsou podrobněji popsány na samostatné stránce.

Text metodiky ke stažení

• Metodika evidence dokladů hmotné kultury v narativních pramenech se zaměřením na zpřístupnění kulturně historických informací v cizojazyčných pramenech

Přílohy metodiky ke stažení

• Příloha č. 1 - Přehled používaných stylů v šabloně eEdice
• Příloha č. 2 - Rok 1702 zpracování v šabloně eEdice
• Příloha č. 3 - Rok 1702 výsledná edice ve formátu XML TEI 5
• Příloha č. 4 - Rok 1702 konfigurační soubor s nastavením EVT
• Příloha č. 5 - Rok 1729 zpracování komentářů v šabloně eEdice
• Příloha č. 6 - Rok 1729 výsledná edice ve formátu XML TEI 5
• Příloha č. 7 - Rok 1729 konfigurační soubor s nastavením EVT
• Příloha č. 8 - Přehled typů textových variant v elementu RDG
• Příloha č. 9 - Přehled typů sémantických komentářů a jejich reprezentace v XML TEI 5
• Příloha č. 10 - Vzorová rejstříková hesla ve formátu XML TEI 5